Abychom splnili mokrý sen všech pravicově zaměřených "lidí", podle nichž je absence nadšeného hýkání z vybombardování dívčí základní školy důkazem, že levice podporuje terorismus a ve skutečnosti jí o lidská práva vůbec nejde, ani my nepodpoříme další přesvědčivě odůvodněnou válku Spojených států a Izraele na Blízkém východě. Raději se vymlčíme.

Samozřejmě ale věříme, že tentokrát už to konečně vyjde. Každý adiktolog ví, že dvacáté pokusy bývají nejúspěšnější. A liberální iluze demokracie se – podobně jako chemtrails – nejlépe rozsévá bombardéry. Nakonec i íranské ženy by měly mít možnost svobodně si zvolit Danuši Nerudovou a litovat, že atomová válka je zatím jen domněnkou.

Přes 150 zavražděných íránských školaček si asi příchod západního feminismu a svobody představovalo jinak, ale v životě je vždycky něco za něco.

Nakonec vždycky záleží jen na tom, jakou perspektivou se na dění kolem nás díváme. Realita se zdá vždy o něco jednodušší a přehlednější, vnímáme-li ji výlučně prostřednictvím toho, čemu sami chceme věřit a co nám někdo příhodně podsune. Nejde přitom jen o zahraničí.

Z umně kudrnatou píčou Daliborem Balšínkem sestříhaného videa z demonstrace Milionu chvilek tak mohou například všichni čtenáři safespacu pro stárnoucí muže, známého též jako Echo24, nabýt dojmu, že prezidenta Pavla už trochu sere guru Minář. Pavel si má na dezolátsky otitulkovaném videu stěžovat, že být prezentován jako lídr opozice "nebyla šťastná pozice". Ve skutečnosti je na záznamu (naneštěstí) zachyceno, jak Pavel říká, že "by to nebyla šťastná pozice". Jinými slovy, Mináře nekritizuje a vyzývá, aby se proti Babišově vládě nyní postavili opoziční politici. Od čeho jiného je tu ostatně máme. Ale ano, realita je oproti upravené verzi trochu nuda.

Važme si proto politiků, kteří svůj úřad zastávají opravdu zodpovědně. Konce liberálních koalic a nejisté imperialistické scénáře jsou jistě pěkné. Lid si však žádá instantnější pocit vítězství. Naštěstí tu máme dopaminově odpovědné státníky typu Donalda Trumpa, jehož administrativa vytváří mikrodávkováním informací z Epstein files v posledních týdnech situace, jež se dají mj. šikovně sestříhat do videí, které před spaním olajkují MAGA krejzynky, středoví liberiálové i radikální feministky.

I patrně dobře smýšlející lidé nevědomky sharují na storíčkách reelska z "výslechu" Billa Clintona, na kterých se predátor "směje nad fotkami s Epsteinem". Problém je, že když se podíváte na celý čtyřhodinový a volně dostupný záznam, zjistíte, že Clinton se směje tomu, jaká fraška celá sešlost je. Ptá se, proč si pozvali jeho, když byl s Epsteinem pouze na jedné sérii letů mezi roky 2002-2003, tedy dávno předtím, než byl Epstein poprvé odsouzen, zatímco Donalda Trumpa, jenž je v Epstein files zmíněn stokrát častěji a v jehož vládě dodnes sedí lidé, kteří se s Epsteinem stýkali i dlouho po jeho prvním odsouzení, si komise ovládaná Republikány vůbec nepozvala a ani nepozve. Směje se nesmyslným otázkám, které mu pokládají, ne obětem.

Není tragické, jak i dnes, se všemi těmi Groky, ChatyGPT a Ludwigem zneužitými AI nástroji, klidně přejímáme vytvořenou a sestříhanou propagandu, která nás má zabavit a spravedlivě rozhořčit, zatímco se nic nemění, nebo spíš ještě zhoršuje?

Expirovaní twinkové křičí na mraky.