Když youtuber Jan Špaček zveřejnil měsíc před parlamentními volbami v září 2025 jeden z posledních dílů svých Fabulací, doplnil ho netradičním úvodem. Před začátek rozhovoru s Kateřinou Konečnou vložil vyjádření, v němž s vážným výrazem všechny upozornil, že "se nejedná o tradiční novinářský rozhovor s politikem". Varoval, že cílem není "zjistit informace a postoje politika", a diváky proto nečeká "politický, zjišťovací, faktický rozhovor". Čí performativní objektivitu zde ironizoval? Čestmírovu? "Tak jo, tohleto je rozhovor s Kateřinou Konečnou s nádechem satiry," uzavřel Špaček svůj proslov. Wow, takže on to myslel vážně. Normálně se bál.

A měl čeho. Kateřina Konečná v rozhovoru působila jako relatable queenka s nonšalatním charismatem, které byste během vyvlastňování vaší liberální nemovitosti a věšení vašeho otce, voliče koalice SPOLU a kulaka, klidně uvařili kafe. Polidšťovat takovou svini vtipnými videi na internetu by nemuselo dopadnout dobře – mohla by skončit demokracie, mohli byste naštvat své předplatitele nebo by na vás mohl ulpět stín podezření, že byste Miladu nejraději zavraždili taky. Českými paywally už dlouho obchází strašidlo komunismu.

Ke svaté štvanici na toto strašidlo se ale naštěstí spojily nejlepší hlavy naší společnosti – Tomáš Zdechovský i Danuše Nerudová, Petr Ludwig i Tony Pášma, Eva Decroix i Filip Neruda. Viděli jsme je v televizních debatách, facebookových statusech i tweetech zničené cringem a státní maturitou, hystericky obnažené a o intelektuálním hladu, běhající za svítání bruselskými ulicemi a vztekle shánějící předplatitele či voliče a sledě s vymytými mozky, celé žhavé po zákazu prastarého zkříženého kontaktu hvězdných nástrojů ze strojovny říjnové noci.

A povedlo se. Nejen, že se v roce 2025 nenaplnily temně rudé prognózy o komunistech ve vládě, ale hnutí Stačilo! (komunistické asi ve stejném smyslu, ve kterém je KLDR lidová a demokratická) navíc postihl volební debakl, Jana Maláčová byla zavražděna komunisty a aby toho nebylo málo, od 1. ledna 2026 byla propagace komunismu konečně postavena mimo zákon. Zemědělské nástroje, které implikovaly ohnutí zad, jsou konečně pryč. Trvalo to jen 35 let a stálo to jen miliardy nalité do budování institucí, varovných expozic, přelomových filmů či literatury "faktu". Práce však nekončí.

Je zapotřebí dál vzbuzovat dojem, že nikoliv ultrapravicový extremismus, zastoupený v parlamentu hned několika stranami, ale právě u nás naprosto irelevantní komunismus je tím nejhorším nebezpečím, jehož návrat je každou vteřinu na spadnutí. Vláda je sice obsazena nahnědlými populisty, ale alespoň ta Konečná neskončila v nějaké zbytečné funkci ve Sněmovně.

Nově nabytou občanskou svobodu charakterizuje především to, že u jejího praktikování můžete mít rovná záda (přestože lížete podrážky Izraeli a zuřivě slintáte nad imperialismem Donalda Trumpa). Žádné srpy, žádná kladiva. Put your keys up in the air and cink. Demokraciemaxxing. Ale jak už to u vylepšování zevnějšku bývá, může se vám snadno stát, že pod mnoha lajky ceněnou liberálně-demokratickou skincare zůstanete pořád jen totálními idioty. To však nevadí. Protože je vás hodně. 

Liberální elitě tak místo skutečné politické vize stačí, že obsazuje remízky polí politického kompasu vlastními strašáky. I oni zdánlivě připomínají lidské bytosti. Zatímco ve své prezidentské kampani působila Danuše Nerudová jen jako golem s neoliberálním šémem, v předvolební kampani do Parlamentu už bývalá rektorka se zájmem v předražených lampách larpovala za zoufale hysterického antikomunistického hastroše. Julii Smejkalovou, která by mohla z fleku hrát v pokračování filmu Vlny o Sametové revoluci, zase mladí voliči STAN s mentalitou liberálních boomerů, lačnící po dalším reelsku plném strašácké gestikulace, zatloukli ve Sněmovně jako virální brainrot antikomunistický plašič. A Mirka Němcová… no, o mrtvých jen dobře.

Strašáci zapíchaní mezi dlažebními kostkami na různých náměstích nebo mezi předplatiteli Štítu demokracie sdělují 35 let od revoluce jediné: strach nebudí ani tak utlačovaná menšina, která by komunisty volila, nýbrž uřvaná většina, která by KOMUNISTY NIKDY NEVOLILA, PROTOŽE URANOVÉ DOLY. Jsme zřejmě navždy odsouzeni řešit absurdní píčoviny.

Všeobecný intelekt občanské liberálně demokratické společnosti je smrsknutý na držení cedule NE. Líp být nemůže, protože líp nám ukradl "cizinec z jiného civilizačního okruhu, nasáklý uherskou politickou kulturou". Vývoj nás nezajímá. Patří nám strach. Jsme totiž hrdá a vyspělá civilizace, která ví, čeho se má bát. A nebojí se to zakázat.

Text načetl Dominik Želinský. Pustit si ho můžete na YouTube, Spotify nebo Apple Podcasts.