Denisa Kouřílková alias Sugar Denny se v posledních týdnech pokusila upozornit českou veřejnost na to, že uzavřená skupina fanynek Ladislava Phama alias Raega, důmyslně nazvaná La Phamilia, je ve skutečnosti sektou plnou zranitelných žen, s nimiž groteskní “rapper” nechutně manipuluje. Úder Raegových stans přišel v zápětí. Influencerce, jejíž storíčka představují (i přes absenci grantové podpory) jednoznačně nejzajímavější zachycování naší kolektivní zkušenosti, byly kvůli organizovanému nahlašování příspěvků smazány instagramové účty. Kobercový nálet fanynek charakterově i vizuálně komplikovaného kladenského rýmaře nám tak poskytl další důkaz o tom, že parasociální obsese jsou základem současného vztahování se k ikonám popkulturního zeitgeistu.

Kolem popových hvězd, skutečných i domnělých, se často formují davy obdivovatelů, které mají díky auře svých model nezřídka prvně v životě pocit, že je někdo reprezentuje a že mohou s někým sounáležet. Jak je přitom vidět z videí a screenshotů sdílených Sugar Denny, jádro Raegových stans tvoří téměř výlučně osamělé ženy, zejména maminky, jejichž touha po lásce a troše lidského tepla je tak velká, že svému idolu při prvním kontaktu narvou jazyk do krku; tak tíživá, že v moshpitu na koncertu vytáhnou z klece traumatizovanou korelu v domění, že ptáček si chce zavibovat z první řady; tak hladová, že na e-shopu “zpěváka” vyprodají exkluzivní drop kalhotek “na každou příležitost”, obrandovaných textem "Mám na tebe chuť”, a ještě si rády připlatí za to, že jim upocený performer osobně vybere barvu.

Popsané cílovce odpovídá Raegův repertoár, který je plný triviálních písní o lásce, ale i více sugestivních děl: “Otevři pusu, pojď, zavři oči a spolkni to, je to jen jediná noc, domů neodejdu sám” slintá sedmatřicetiletý divočák ve skladbě Diamant, která má aktuálně na YouTube přes 6 milonů zhlédnutí, zatímco mu devatenáctiletá Annie Camel na featu odpovídá: “Stejně jednou budu tvá, oni nás nechápou, v hlavě vymazáno”. To vše v oplodňováku vrcholícím snad až trestně stíhatelnou rýmovačkou: “Každej mi říká, že nesmím do tebe jít. Nikdo to vědět nesmí, kde asi dneska přespíš.” V rozjuchané písni s tropickými rytmy Nadržená (s videoklipem sponzorovaným klinikou estetické medicíny Petra Clinic) zase “kluk z Kladna” sděluje “hodné holce z Moravy”, která je “zblázněná do jeho písniček”, že by s ní “chtěl mít sex, a to teď hned”, přičemž přiznává, že jeho mysl “je zkažená”, protože je “šťastný, když je bezbranná”, a “představuje si, jak sváže ji sám”. Jediná vulva nezůstává suchá.

Vábením fanynek prostřednictvím přesexualizovaných písňových textů to ale nekončí – Raego si část kariéry postavil také na stylizaci do šikanovaného outsidera ze středočeské periferie, který nyní emancipuje všechny, kdo se nacházejí v podobné životní situaci jako kdysi on sám. Když nejsou okolo extrémně mladé nebo extrémně zoufalé ženy, chová se jinak než na pódiu: na emotivních videích se soustředí na vozíčkáře, pologramotné Romy či osoby s fragmentárním chrupem, kterým na základě ne úplně jasné metodologie předává buď lacinou “věř, běž a dokážeš” motivaci, anebo cheesburgery. Kladenský sektář tím však aspoň na chvíli nasvěcuje všechny, jimž nepatří přítomnost a představa budoucnosti pro ně zůstává natolik abstraktní, že se raději nechají vysvobodit svůdně naivní mantrou: “Nevěř těm selfie, co ukazujou jen štěstí. Radši se neboj bouře a začni tančit v dešti.” 

Do světa phamosféry může spadnout kdokoliv se slabostí pro absolutní rýmy.

Parasociální vztahy postavené na sdílené opresi mají přitom často katastrofální důsledky. Historie popkultury je přeplněna případy labilních homosexuálů, u nichž přehnané projekce do oblíbených interpretek vedly k tomu, že se svým faves vloupali do garáže či je pohmoždili vhozením iPhonu na stage. Ojedinělé není ale ani propadnutí chorým konspiracím, podle nichž například Beyoncé uvěznila Siu ve sklepě, Justin Bieber je schopen se měnit v reptila a Taylor Swift zapojil Pentagon do speciální operace za znovuzvolení Joe Bidena.

Můžeme si tak jen představovat, k jakým teoriím se uchýlí zfanatizovaná phamosféra na konci září, až Sugar Denny dropne Raego exposé. Aktuální snahy ovládnout mediální narativ příběhem o tom, že zpěváka požádali o spolupráci Piráti, on je však odmítl a uražení politici na něj proto “nasadili špehy” a mstí se mu prostřednictvím Sugar Denny, je zoufale trapná. Natolik debilní, že se jí mohou dál zabývat snad jen čeští novináři a Patrik Nacher.

Nelze však přehlédnout, že plánové datum zveřejnění Raego exposé se až podezřele překrývá se závěrem horké fáze volební kampaně. “Nechci, abyste se dočetli, že jsem vypadl z okna,” napsal Raego v krypticky burcujícím facebookovém stausu reagujícím na propojení Sugar Denny a Pirátské strany. Neměly by členky phamosféry interpretovat tento výrok jako narážku na smrt Jana Masaryka, který v roce 1948 odmítl svou rezignací legitimizovat komunistický převrat a následně “vypadl” z okna? Nedávalo by větší smysl, kdyby si všimly, že součet číslic data komunistického převratu z 25. února 1948 je 31? Že tři plus jedna je 4, tedy číslo stability, ale rovněž železné klece? Že čtyřka je základ totality? Že Raego se narodil 19. ledna 1988, tedy v roce, který byl již těhotný předzvěstí blížící se Sametové revoluce, nadto téměř na den přesně na výročí úmrtí Jana Palacha?

Prozření, že zrození Raega je předzvěstí praskání oné železné klece, je nasnadě. Součet číslic data jeho narození je 32 a tři plus dva je 5. Pětka je číslo změny, neklidu, pětka rozbíjí čtyřku. Rok 1948 byl rokem čtyřky, 1988 rokem pětky. Dvojité osudové osmičky jsou symbolem nekonečna, do kterého nás uvrhl přechod k neoliberálnímu kapitalismu. Je snadné ověřit si, že letošní volby se konají v říjnu – a který měsíc je víc rudý než říjen? Dojde příslušnicím La Phamilia, že trojka, jednička a nula – součet číslic data prvního dne voleb do Poslanecké sněmovny – jsou dohromady čtyři, což je stejné číslo, které symbolizovalo únor 1948? Zbývá už jen sečíst numera z data druhého dne voleb. Dostaneme znovu Pětku – číslo Raegova narození, které prorazilo železnou klec. Ano, v letošních volbách se znovu střetnou Čtyřka a Pětka. Znamená to, že letos se cyklus definitivně uzavře nebo restartuje. Raego je hořící pochodeň liberální demokracie a je jen na nás, zda 3. a 4. října škrtneme sirkou.